Předběžný program

Zatímco celková kriminalita v ČR dlouhodobě klesá, pak s kybernetickou kriminalitou je tomu bohužel naopak – její počty narůstají, v rámci kriminality tvoří čím dál větší podíl. S nárůstem využívání technologií a naší závislosti na nich jsme ale vůči takovým útokům čím dál zranitelnější. Co nám v kyberprostoru aktuálně nejvíc hrozí? Jak je zneužitelná digitální stopa? Jak zranitelné jsou naše děti? A co s tím vším (u)dělá AI? V přednášce se ale také dozvíte, zda a jak je možné se na to připravit a co pro to dělá resort vnitra.

Přednáška představí platformu Splunk jako jednotné řešení pro bezpečnost, observabilitu a efektivní správu dat. Ukážeme, jak Splunk využívá umělou inteligenci k automatizaci detekce hrozeb a zrychlení řešení incidentů. Zaměříme se také na synergii mezi Splunkem a technologiemi Cisco, která umožňuje zákazníkům získat bezkonkurenční přehled o infrastruktuře, aplikacích i bezpečnostních rizicích.

Nový zákon o kybernetické bezpečnosti je od listopadu 2025 účinný a přinesl řadu změn a dopadl na mnoho organizací, které dosud kybernetickou bezpečnost povinně řešit nemusely. Jaké povinnosti přines, jak vypadá jeho implementace a s jakými těžkostmi se potýkají povinné osoby i regulátor. Na tyto i další otázky odpoví příspěvek.

Analýza rizik a procesy řízení rizik jsou základními předpoklady pro správné vyhodnocení přiměřenosti a potřeby bezpečnostních opatření. Pomocí analýzy rizik lze definovat rozsah systému řízení a přesně určit aktiva organizace, která mají (nebo nemají) dopad na regulovanou službu. Jaké jsou tedy základní postupy při implementaci analýzy rizik a jak zajistit, aby nám její výstupy usnadnily strategická rozhodnutí?

Nový zákon o kybernetické bezpečnosti přináší změny, které se dotýkají jak regulovaných subjektů, tak jejich ICT partnerů. SPCSS nabídne pohled na to, jak k těmto změnám přistupuje ve své roli poskytovatele státního cloudu a jak se promítají do spolupráce se zákazníky. Prezentace se zaměří na sdílení zkušeností z přípravy na nové požadavky a na možnosti, jak využít Služby kompetenčního centra kybernetické bezpečnosti jako podpory při souladu s novou legislativu.

Přednáška představí použití výjimky z práva na svobodný přístup k informacím a konkrétním případem jejího použití, který již prošel soudním přezkumem. Spolu s tím představí i podpůrný materiál sloužící k aplikaci této výjimky.

Prezentace představí aktuální přístup k implementaci umělé inteligence ve veřejné správě v kontextu architektonického řízení a plnění regulatorních požadavků. Důraz bude kladen na roli OHA, zejména na zavádění metodik a checklistů pro posuzování AI projektů, včetně vazby na evropskou legislativu (AI Act). Součástí bude i představení připravovaného konceptu sdílených kapacit a služeb (Center of Excellence, AI Gateway), jehož cílem je koordinace aktivit, sdílení znalostí a zajištění opakovatelnosti řešení napříč veřejnou správou. Prezentace dále nabídne konkrétní příklady praktického využití AI (např. v oblasti KCVS), pokud budou v době konání konference k dispozici, a ukáže směr, jak AI využívat efektivně, bezpečně a v souladu s architektonickými principy státu. Cílem je poskytnout jednotný pohled na roli státu v oblasti AI, vymezit klíčové stavební prvky a předejít roztříštěným či nekoordinovaným iniciativám.

DIA v rámci Kontaktního centra veřejné správy (KCVS) připravuje řešení, jehož cílem je zajistit první úroveň podpory uživatelů služeb veřejné správy a definovaných agend. Primárně se tedy jedná o základní úroveň podpory k běžným dotazům uživatelů, a to nejen občanů, ale u vybraných agend i pro zástupce úřadů. Projekt přináší řešení v podobě univerzálního multikanálového kontaktního centra s důrazem na využití nástrojů s podporou AI, které umožňují řešit podporu efektivně i s využitím automatizovaných kanálů komunikace s uživatelem. Dále díky zapojení Katalogu služeb veřejné správy umožní KCVS zajištění běžné podpory ke stovkám služeb veřejné správy. Systém lze v budoucnu dále rozvíjet a potenciálně využít pro další služby a agendy veřejné správy tak, aby k nim uživatelé mohli snadněji získat potřebnou podporu, lépe se v nich orientovat a současně tedy služby následně i jednodušeji využívat.

V návaznosti na prezentaci DIA představíme technický pohled na AI řešení pro Kontaktní centrum veřejné správy. Ukážeme, jak umělá inteligence pomáhá občanům vyhledávat v katalogu více než 9000 služeb veřejné správy a jak vzniká řešení pro tvorbu chatbotů, které je dále rozšiřitelné pro další služby. Zmíníme také zkušenosti z dosavadní realizace a možnosti dalšího rozvoje.

Umělá inteligence už dnes dokáže plně nahradit řadového zaměstnance při zavádění nového software. Ukážeme si, jak se Business AI využívá v praxi a jaké konkrétní výhody přináší pro rychlejší a hladší implementaci rozsáhlých podnikových systémů. Podíváme se na jeho klíčové schopnosti, jako je práce s obrovským množstvím informací, chytrá automatizace složitých procesů a celkové zrychlení projektů modernizace IT systémů. Představíme, jak tato chytrá technologie vlastně funguje, jak AI zpracovává data a mění obchodní požadavky v konkrétní kroky. Zaměříme se i na to, jak se mění role IT konzultantů a jaký dopad bude mít Business AI na budoucnost jejich profese.

Rostoucí objem dat a nástup umělé inteligence zásadně mění požadavky na IT infrastrukturu ve veřejné správě. Moderní datově řízené organizace potřebují výkonné, škálovatelné a flexibilní prostředí, které umožní efektivní zpracování dat i nasazení AI aplikací. Přednáška představí klíčové technologické přístupy k budování infrastruktury pro datová centra a hybridní prostředí s využitím platforem Supermicro a procesorových technologií AMD, s důrazem na výkon, efektivitu a práci s daty. Zároveň nabídne přehled aktuálních trendů a konkrétních možností využití těchto řešení ve veřejném sektoru. Hlavní přednášející

Objem agendy úřadů roste rychleji než jejich personální kapacity. Představíme vám platformu od Red Hat a IBM, která umožňuje bezpečně vytvářet a provozovat vlastní AI řešení přímo v prostředí úřadu. Ukážeme si, jak na ní postavit nástroje pro inteligentní podatelnu nebo bleskovou analýzu legislativy. Cílem není nahradit úředníka, ale poskytnout mu prostředí pro tvorbu digitálních asistentů, kteří přeberou rutinní zátěž. Získáte tak prostor pro odbornou práci a zajistíte občanům kvalitnější služby. Budujme společně digitálně suverénní stát, který má své inovace i data plně pod kontrolou.

Tato prezentace představuje praktické propojení moderních technologií s regionálním vzděláváním a kulturou. Seznámíte se s průběhem školení 3D tisku v MŠ Třebechovice, kde 3D tisk obohacuje polytechnickou výchovu, i s inovativním využitím AI a 3D skenů v Třebechovickém muzeu betlémů pro digitalizaci kulturních památek. Představíme také implementaci AI chatbota v Novém Městě, který zefektivňuje komunikaci s veřejností. Závěr patří formátu kulatých stolů, které pracovníkům muzeí otevírají svět nástrojů jako Canva a AI.

Informace o novinkách pro volby Senátu a do zastupitelstev obcí 2026, implementace nového informačního systému správy voleb.

Komunální volby letos poprvé proběhnou s využitím nového Informačního systému pro správu voleb (ISSV), který připravuje Ministerstvo vnitra. Jeho zavedení přináší pro města a obce jednu důležitou změnu: přístup k systému bude možný pouze prostřednictvím Centrálního autentizačního a autorizačního informačního systému (CAAIS), včetně správně nastavených uživatelských rolí. Zní to složitě? Ve skutečnosti ne. CAAIS nahrazuje dosavadní systém JIP/KAAS, který samosprávy dobře znají a prostřednictvím něhož dnes přistupují k informačním systémům státní správy. Přednáška přehledně vysvětlí, co tato změna znamená v praxi, jak se na ni včas připravit a na co si dát při nastavování přístupů pozor před nadcházejícími volbami.

Co jsme změnili v eDokladech, aby služba letos zvládla volební špičku lépe než loni – od výkonu a testování až po monitoring a krizovou připravenost.

Prezentace se zaměřuje na zákonnou úpravu správy dat a řízeného přístupu k datům ve veřejné správě. Vysvětluje, proč jsou data důležitá pro fungování státu, a shrnuje další související právní úpravu. Zároveň téma zasazuje do evropského kontextu prostřednictvím aktu o správě dat, který upravuje bezpečné sdílení a využívání dat. Příspěvek dále vysvětluje důvody přijetí zákona o správě dat a řízeném přístupu k datům, mezi které patří roztříštěnost dat či omezené možnosti jejich sdílení. Stručně popisuje legislativní proces, strukturu zákona, pravidla pro řízený přístup k datům, kontrolu a možné sankce. Prezentace závěrem shrnuje přínosy celého systému, zejména efektivnější sdílení dat, vyšší bezpečnost a podporu digitalizace.

Prezentace představí, čeho se podařilo během uplynulých dvou let dosáhnout ve správě dat veřejné správy díky projektu Zajištění podmínek pro kvalitní správu datového fondu a zajištění řízeného přístupu k datům Digitální a informační agentury financovanému z Národního plánu obnovy. Ukáže, kam se veřejná správa posunula, jaké byly největší překážky a na co se DIA ve spolupráci s úřady soustředí nyní. Zaměří se také na novinky v Národním katalogu otevřených dat a na změny, které jej čekají v souvislosti s transformací na Národní katalog dat.

Nový dotazníkový a analytický nástroj Ministerstva vnitra určený pro celou veřejnou správu v letošním roce vstoupil do fáze ostrého provozu. Jak se mu daří? A co se chystá dále?

Jak skutečně měřit pokrok digitalizace veřejné správy? Jaká data o digitálních službách státu dnes máme – a jaká nám chybí? Příspěvek představí projekt DATAHUB Digitální a informační agentury jako základní nástroj pro systematické sledování digitalizace státu na základě dat. Zaměří se na budování jednotného datového základu pro vyhodnocování dostupnosti a využívání digitálních služeb veřejné správy a na jeho roli v rámci prioritního projektu vlády v oblasti digitalizace „Nástroj pro měření efektivity digitalizace“. Ukážeme, jak lze propojit data z agendových informačních systémů napříč státní správou a vytvořit tak podklady pro informované rozhodování, řízení digitalizace a transparentní reporting. Zároveň otevřeme otázky, jejichž řešení nás teprve čeká – zejména v oblasti měření kvality a efektivity služeb, spokojenosti uživatelů a reálných přínosů digitalizace.

Publikace otevřených dat je zákonnou povinností stovek institucí veřejné správy – přesto ji více než třetina z nich dosud neplní. Důvody jsou přitom dobře známé: chybí čas, technické kapacity i jasný návod, jak začít. Johana Burešová představí LKOD – webový nástroj pro správu a publikaci otevřených dat, který celou agendu zásadně zjednodušuje. Na konkrétních příkladech z praxe ukáže, jak LKOD pomáhá institucím veřejné správy plnit požadavky zákona, automaticky synchronizovat datové sady s Národním katalogem otevřených dat (NKOD) a spravovat data přes přehledné webové rozhraní – bez nutnosti vlastní infrastruktury nebo IT specialistů. Součástí vystoupení bude živá ukázka nástroje.

Kolik turistů skutečně navštíví region, odkud přijíždějí a jak se chovají? A hlavně jak tyto informace využít pro lepší rozhodování? Prezentace ukáže, jak Královéhradecký kraj využívá kombinaci statistických dat, anonymizovaných GSM dat mobilních operátorů a vlastních dashboardů v Power BI k řízení cestovního ruchu. Zaměří se na možnosti využití dat v praxi, například v oblasti marketingu, práce se zdrojovými trhy nebo při orientačním pohledu na ekonomický přínos turismu