Předběžný program

Představení připravovaného projektu MV na modulárního AI asistenta pro správní řízení (agendy přestupků, kácení dřevin a živnostenská agenda).

Novela ZoKB zvyšuje požadavky na řízení kybernetických rizik, prokazatelnost postupů i rychlost reakce na incidenty. Současně roste objem dat a alertů, zatímco personální kapacity bezpečnostních týmů zůstávají omezené. AI agentic systémy umožňují zvýšit rozhodovací kapacitu bezpečnostních týmů s pomocí asistované analytiky a řízené automatizace při zachování lidské odpovědnosti, auditovatelnosti a plné kontroly nad daty.

Zatímco soukromý sektor díky moderním technologiím zvyšuje efektivitu, veřejná správa často zůstává u postupů, které používala již před dvaceti a více lety. Propast se zvětšuje, ačkoliv legislativa efektivní nákup technologií umožňuje. Proč je tedy v praxi moderní postup spíše výjimkou? Hlavní bariérou je snaha pořizovat nové služby podle zastaralých požadavků na nákup licencí či zakázkového softwaru. To brání nasazení standardizovaných řešení i úspoře nákladů. Prezentace vás seznámí s procesem nákupu moderních technologií krok za krokem a nabídne inspiraci ke změně přístupu. Zaměříme se na kritickou fázi průzkumu trhu, která ovlivňuje celé zadávací řízení, a rozebereme bariéry v samotných soutěžích a smluvních podmínkách. Ukážeme, že cloudové a AI nástroje vyžadují specifický přístup k zadávání, který se zásadně liší od tradičních metod. Cílem je motivovat veřejný sektor k pokročilejšímu, ale bezpečnému využívání nejnovějších nástrojů digitální transformace.

Přednáška se zaměřuje na výhody ČRA AI Cloudu pro nasazení AI, který kombinuje výkon, bezpečnost a českou podporu. Prozkoumáme tři přístupy k nasazení AI: on-premise, hyperscalery a lokální cloud. Představíme samoobslužný portál Virtix, který umožňuje uživatelům pronajímat GPU a modely na denní bázi. Během praktických ukázek se dotkneme některých open-source modelů a ukážeme, jak je lze využít pro zpracování textu pomocí LLM, sémantické vyhledávání v rozsáhlých textových datech za pomoci embedd modelů, přepisování audia (Speech2Text) a analýzu obrázkových dat (extrakci dat z faktur).

Nejvyšší kontrolní úřad Slovenské republiky (NKÚ SR) patří mezi instituce veřejné správy, které začaly s využíváním umělé inteligence (AI) v jejích raných fázích. Na získané zkušenosti dnes navazuje a systematicky rozvíjí využití AI napříč svými činnostmi v souladu se svými strategickými cíli do roku 2030. Prezentace přiblíží přístup NKÚ SR k další etapě implementace umělé inteligence, založený na řízeném a systematickém procesu výběru, prioritizace a rozvoje AI iniciativ. Obsah vychází z praktických zkušeností s implementací AI, včetně identifikace klíčových faktorů úspěchu i překážek, které je třeba cíleně řešit. Účastníci získají konkrétní obraz o tom, jak lze AI posunout z úrovně pilotních projektů do každodenní praxe veřejné instituce.

Přednáška představí nejnovější typy kyberútoků se zaměřením na zneužití lidské důvěřivosti. Ukáže, proč je člověk stále nejslabším článkem ochrany, a nabídne jednoduché tipy, jak rizika včas rozpoznat a předcházet jim.

V rámci prezentace „Platforma GINIS, nejen atestovaná Spisová služba“ bude představena základní logická koncepce platformy GINIS jako celku, která umožňuje digitalizaci vnitřních procesů a agend úřadů s ohledem na maximální míru interoperability napříč oblastmi ekonomiky, personalistiky práce a mezd a zmiňované spisové služby. Platformu GINIS lze tak velmi efektivně provozovat jako jeden homogenní informační systém. Dále bude řešen obecný dopad přechodu na atestovanou spisovou službu, a to jak z pohledu klientů aktuálně SSL GINIS provozujících, tak případně nových, kde implementace probíhá.

Představení úspěšného projektu, který umožnil MPSV přejít na novou SW platformu a otevřel dveře k další a digitalizaci procesů. Tip, jak efektivně využít cloud prostředí v rámci podobných projektů ve státní správě.

Platební portál je důvěryhodný partner pro platbu nejen obecních poplatků. Jeho nová generace přináší bezpečnější „podvozek“ a pro občany design, který znají z prostředí veřejné správy. Ukážeme si novinky, jak snadné je se zapojit a přinést tak občanům nový způsob snadné úhrady poplatků.

Představení novinek v oblasti digitalizace veřejných zakázek.

• Registr VZ jako nástroj pro zajištění interoperability služeb zaměřených na digitalizaci veřejných zakázek.
• Portál Zakázky GOV jako nástroj pro usnadnění zapojení dodavatelů do veřejných zakázek využívající moderních AI technologií.

Národní plán obnovy je v cílové rovince. Rok 2026 je posledním rokem jeho realizace. Příspěvek představí, co se v NPO povedlo realizovat a co ještě musíme dokončit. A jak to bude s Národním plánem a eGovernmentem v připravovaném období EU fondů 2028+?

Příspěvek představí aktuální stav výzev v oblasti eGovernmentu a kybernetické bezpečnosti IROP 2021–2027 a blíže představí aktuálně vyhlášenou výzvu č. 120 Kybernetická bezpečnost II. Nebude chybět ani výhled do nového programového období 2028–2034.

Sjednocení vizuálního stylu je na první pohled okrajová záležitost. Vždyť jde jen o logo, barvu a písmo. Nebo ne? Co se stane, když začnete sjednocovat celou státní správu? Jaký je přínos „přebarvování“ úřadů a institucí a co má společného s digitalizací veřejné správy.

Objevte budoucnost práce s Microsoft Copilotem. Ukážeme, jak Copilot Cowork propojuje lidi a umělou inteligenci do efektivní spolupráce a jak Agent 365 přebírá rutinní úkoly, zrychluje procesy a uvolňuje čas na to podstatné.

Jsme Microsoft Partner roku 2025 a realizujeme široké spektrum projektů v oblasti bezpečnosti, umělé inteligence a moderního cloudu. Naší devízou je, že umíme přemýšlet nejen jako architekti, ale i jako útočníci – a právě proto jsme hrdí na naše hackatony a simulační cvičení, kterými už prošlo 30+ týmů z české veřejné správy i soukromé sféry. V řízeném stresu se ukáže, jak fungují procesy, rozhodování a připravenost – protože lepší je projít si krizi nanečisto než poprvé v ostrém provozu.

Tato přednáška se zaměřuje na moderní přístupy k přepisu a transformaci zastaralých informačních systémů, zejména těch napsaných v jazycích jako COBOL, do současných cloudových architektur. Hlavním tématem je využití AI agentů pro analýzu legacy kódu, jeho dokumentaci, refaktoring a automatizovanou migraci do moderních platforem. Součástí bude ukázka, jak lze celý proces efektivně realizovat v prostředí Microsoft Azure s využitím služeb jako Azure OpenAI, Azure Functions a nástrojů pro orchestrace AI workflow. Přednáška také diskutuje rizika, omezení a best practices při postupné modernizaci kritických systémů bez narušení jejich provozu.

Od interních směrnic přes legislativní změny až po daňové přiznání: enterprise AI dnes může veřejné správě přinést rychlost, přesnost i lepší uživatelskou zkušenost, aniž by ztratila kontrolu nad daty. Datera ukáže, jak postavit bezpečný provoz LLM v prostředí cloud, hybrid i on-prem, včetně governance, auditovatelnosti a souladu s regulací, a představí scénáře pro správu interních směrnic nebo zajištění souladu s regulatorními požadavky bez ohledu na to, v jakém prostředí AI běží. Generální finanční ředitelství naváže případovou studií pilotního využití AI pro předvyplnění daňového přiznání a ukáže, jak moderní technologie dokážou odbourat bariéry klasických formulářů, zjednodušit práci s dokumenty a zpřehlednit celý proces občanům i zaměstnancům.

Prezentace představí metody používání agentní AI pro pokročilou automatizaci správních agend. Pokročilé AI nástroje a postupy umožňují automaticky vytvářet agentní workflow z metodik, norem a dalších zadání a současně odděleně spravovat rozhodovací politiky. Díky tomuto oddělení je garantováno transparentní, konzistentní a právně konformní fungování AI, protože agenti jednají pouze v rámci jednoznačně definovaných pravidel, s plnou dohledatelností kroků, kontrolními body a možností lidského zásahu tam, kde je to nutné. Řešení jsou budována jako kompatibilní se stávajícími agendovými systémy a registry: nevyžadují jejich náhradu, ale fungují jako inteligentní koordinační vrstva, která využívá standardní integrace a umožňuje postupné zavádění bez zásadní změny uživatelského prostředí či rozhodovacích kompetencí úřadu.

Nejdůležitější otázky, které by si měla každá organizace položit a odpovědět, než přistoupí k využití umělé inteligence. Odpovědi na tyto otázky pro služby Microsoftu vám dají ředitelka pro právní záležitosti Gabriela Holíková a ředitel pro technologie a bezpečnost Dalibor Kačmář.

Princip Archiving by Design, rozvíjený na evropské úrovni v rámci European Archives Group (EAG), vychází ze zahraniční i domácí praxe, kdy standardizované zpracování a výstupy z informačních systémů či datových zdrojů nelze použít ve všech případech vzhledem k technologické i kontextuální rozmanitosti. Staví na tom, že dlouhodobá dostupnost informací musí být řešena již při designu informačních systémů, a to se zřetelem k interním a externím uživatelským potřebám, k výběru archiválií z dat a k jejich následnému zpřístupnění digitálním archivem. V českém prostředí se tento přístup promítá do současné legislativní a metodické praxe (např. Strategie pro správu dat ve veřejné správě ČR 2024–2030, § 3a zákona č. 499/2004 Sb. aj.). Příspěvek současně představí nový modul Národního archivního portálu, který má původcům a archivům usnadnit poradenství v rámci informačního managementu a nastavení optimálních archivačních strategií pro jednotlivé informační systémy a další datové zdroje.

I neviditelné procesy mohou být klíčové.

Řada veřejnoprávních původců již vysoutěžila své dodavatele atestované eSSL a připravují se na přechod mezi systémy. Příspěvek se tak v první části zaměří na kroky směřující k úspěšnému přechodu. Druhá část bude věnována krizovým situacím, kdy původní dodavatel příslib atestu odřekne a bude třeba vysoutěžit dodavatele nového.

Prezentace představí vývoj platformy GINIS v kontextu aktuálních trendů i zákonných povinností – přechod na webové prostředí, využití cloud computingu, portálových aplikací, umělé inteligence i dalších technologií podporujících smysluplnou a bezpečnou digitalizaci. Zaměří se také na oblasti atestace spisových služeb, jednotných řešení pro zřizované organizace, hybridních služeb a komplexních AI Asistentů.

Digitalizace stavebnictví dnes představuje klíčový faktor pro efektivní správu nemovitostí a infrastruktury. Moderní technologie, zejména 3D laserové skenování, zásadně mění způsob, jakým získáváme přesná data o skutečném stavu staveb – rychle, spolehlivě a ve vysokém detailu. Tento přístup umožňuje nejen nahradit chybějící nebo neaktuální dokumentaci, ale především vytváří pevný datový základ pro další využití, jako je informační modelování budov, facility management nebo plánování rekonstrukcí a investic.

Modernizace informačního systému Institutu a s tím související proměna jeho webových stránek přináší uživatelům zkvalitnění služeb, jako přihlašování na zkoušky a kurzy, komunikace s Institutem aj. V příspěvku bude představena nová podoba webu a prezentovány jeho nové funkcionality, které úřady mohou využívat. Součástí budou odkazy na informační materiály pro uživatele, včetně jejich ukázek.

Digitální dovednosti jsou dnes jedním z klíčových předpokladů pro to, aby úřad fungoval rychleji, efektivněji a lépe využíval možnosti moderních technologií. Nejde jen o zavedení nových nástrojů, ale o dlouhodobou změnu, která propojuje vedení úřadu, IT i samotné zaměstnance. Pokud vás zajímá, jak systematicky posilovat digitální dovednosti napříč úřadem a jak s pomocí Microsoft 365 a AI zrychlit každodenní práci, přijďte si poslechnout přednášku Petra Roháčka.

Dozvíte se:

• co konkrétně znamená „digitálně schopný úřad“ a jak takové prostředí budovat,
• jak zavádět Microsoft 365 a AI včetně Copilota tak, aby se nové nástroje promítly do každodenních návyků a reálné praxe,
• jak měřit přínos z hlediska využití nástrojů, úspory času, kvality spolupráce nebo onboardingu,
• jak může s rozvojem digitálních dovedností pomoci platforma SkillUp by Vodafone Business.

Přednáška obsahuje komplexní představení této online vzdělávací platformy. Zaměří se na představení kurzů, videí a webinářů pro úředníky. Zmíněna bude i část, týkající se kurzů pro veřejnost. Poskytne také zpětnou vazbu k nejvíce používaných témat v praxi a doporučí postup pro aplikaci a práci s touto platformou. Součástí bude i praktická video ukázka. Přednáška představí zaměření tohoto vzdělávacího projektu nejen na produkty DIA, ale i na obecné digitální dovednosti, včetně využití umělé inteligence v prostředí veřejné správy. Ukáže, jak mohou různé úřady a organizace využít obsah pro systematické vzdělávání zaměstnanců, sdílení znalostí i podporu digitální transformace. Zaměří se na praktické přínosy, flexibilitu využití a možnosti zapojení napříč veřejným sektorem.

Na konferenci představíme vzdělávací obsah projektu Školicí a vzdělávací platforma, který vzniká v rámci Národního plánu obnovy a podporuje rozvoj digitálních kompetencí. Zaměříme se na praktické využití materiálů pro úřady, kraje i dodavatele, kteří připravují nebo realizují vzdělávání v oblasti eGovernmentu. Ukážeme konkrétní příklady kurzů, metodik a návodů pro různé cílové skupiny, včetně škol a seniorů. Zdůrazníme také, jak mohou samosprávy a úředníci efektivně navádět klienty při využívání digitálních služeb státu – a jak jim v tom mohou naše materiály a nástroje konkrétně pomoci.

Přednáška představí Kompetenční centrum DIA jako klíčový nástroj podpory digitalizace veřejné správy. Zaměří se na praktickou roli odborných konzultací, které pomáhají orgánům veřejné moci s nastavením procesů digitalizace v rámci konkrétních projektů, a na systematické vyhodnocování zpětné vazby jako základ dalšího rozvoje metodické podpory a posilování jednotného přístupu k digitalizaci. Součástí vystoupení budou vybrané případové studie poskytovaných služeb, představení sdíleného Kalendáře událostí jako nového nástroje strategické koordinace napříč veřejnou správou a nástin dalšího směřování této podpory do budoucna.

Nový Portál DIA byl vytvořen zaměstnanci Kompetenčních center Digitální a informační agentury jako centrální místo pro sběr a sdílení informací a podkladů pro rozhodování v oblasti ICT a digitalizace veřejné správy. Přednáška představí hlavní části portálu, mezi něž patří Kalendář eGovernmentu, modul eParticipace, informace o projektech a aktivitách orgánů veřejné moci, konzultační činnost, projektový guideline, metodiky a strategické dokumenty.

Příspěvek představí samoobslužný Portál katastru a zeměměřictví (Portál KZ) jako jeden z klíčových nástrojů modernizace služeb katastru nemovitostí a digitalizace agend resortu ČÚZK. Důraz bude kladen zejména na zkušenosti získané během více než ročního provozu portálu. V rámci referátu budou shrnuty klíčové poznatky z jeho fungování – jakým způsobem uživatelé Portál KZ využívají, jaké přínosy přinesl na straně klientů i veřejné správy a jaké výzvy bylo nutné v průběhu provozu řešit. Součástí bude i kritické zhodnocení dosavadního vývoje: co se osvědčilo, co bychom dnes navrhli jinak a jaká poučení z provozu vyplývají. Příspěvek dále nabídne přehled poskytovaných služeb Portálu KZ a detailněji představí nové funkcionality zavedené v roce 2026. Závěrem budou nastíněny hlavní směry dalšího rozvoje portálu s důrazem na další zjednodušování komunikace s uživateli, rozšiřování elektronických služeb a využití dat katastru v digitálním prostředí.

Příspěvek představí nové funkcionality systémů DMVS/DTM v souvislosti s implementací Nařízení evropského parlamentu a rady EU o opatřeních ke snížení nákladů na budování gigabitových sítí elektronických komunikací (GIA – Gigabit Infrastructure Act). Cílem tohoto Nařízení je, mimo jiné, koordinace a plánování stavebních prací ve veřejném prostoru a financovaných z veřejných zdrojů a přináší dotčeným subjektům řadu nových povinností. Plánované stavební práce budou tvořit nový typ obsahu digitálně technických map. ČÚZK připravuje v informačním systému DMVS centralizované technické řešení pro GIA, včetně portálové platformy pro vkládání plánovaných stavebních prací do DTM.

Portál občana Gordic přináší v roce 2026 nové možnosti v oblasti digitalizace veřejné správy. Jednou z klíčových novinek je napojení na registr zastupování, které je již ověřeno v praxi na úrovni českých úřadů. Díky této funkcionalitě se Portál občana Gordic stává komplexním řešením pro moderní eGovernment, které usnadňuje komunikaci mezi úřady a občany a rozšiřuje možnosti poskytování digitálních služeb napříč veřejnou správou.

Téměř rok od spuštění projektu Doručování řidičských průkazů do výdejních boxů ukázal, jak důležité je myslet na digitalizaci služeb v end-to-end kontextu. Co vše tato změna přinesla? Na co je třeba myslet při digitalizaci služeb státu? Jaké další služby byly a budou na Portálu dopravy spuštěny?

Ukázka možností měření pokrytí mobilních signálů i s vyhodnocením a vizualizací na portálu ČTÚ. Aktuální situace s pokrýváním bílých míst.

Prezentace vznikajícího Portálu pro samosprávy (obce.gov.cz), který se, za použití AI technologií, stane chytrým pomocníkem pro zástupce obcí.

Systém eRecept představuje stabilní prvek elektronizace zdravotnictví a kontinuálně se vyvíjí s cílem zlepšit uživatelské zkušenosti, zejména pro pacienty. Připravované nové funkce mají usnadnit každodenní procesy. V rámci přednášky budou prezentovány vize dalšího rozvoje systému.

Epidemie COVID-19 odhalila nepřipravenost informačních systémů pro sledování infekčních nemocí v České republice. Ukázalo se, že kapacita a funkčnost těchto systémů nestačí na zvládnutí měnící se zdravotní situace. Některé zavedené postupy a systémy nebylo možné využít, protože epidemie COVID-19 měla zcela jinou dynamiku a rozsah, než na jaké byly původně navrženy. Pandemie tak poukázala na slabiny stávajících procesů a informačních systémů ve zdravotnictví, včetně problémů s bezpečností a udržitelností zavedených řešení. Projekt SCOPE-IS si klade za cíl vytvořit systém včasného varování před epidemickými hrozbami, který bude udržitelný, standardizovaný, automatizovaný a elektronický. Současně má tento systém za cíl zefektivnit i běžnou práci pracovníku Krajských hygienických stanic.

Digitálna nočná sestra prináša inteligentný dohľad nad pacientmi počas noci pomocou umelej inteligencie, a to úplne anonymne bez narušenia súkromia. Systém vyhodnocuje iba obrazové metadáta a deteguje rizikové situácie, ako je opustenie postele, pád alebo neštandardný pohyb. V prípade incidentu okamžite upozorní zdravotnícky personál, ktorý môže rýchlo reagovať. Riešenie zvyšuje bezpečnosť pacientov, znižuje potrebu pravidelných fyzických kontrol počas noci a pomáha optimalizovať kapacity personálu. Výsledkom je pokojnejšia noc pre pacientov, efektívnejšia práca zdravotníkov a vyšší, moderný štandard starostlivosti.

K systému eRecept již nějakou dobu patří také modul ePoukaz, který slouží k předepisování a výdeji zdravotnických prostředků. Od tohoto roku je jeho používání povinné. Přednáška vás seznámí s aktuálními informacemi a přínosy, které povinná implementace tohoto systému nabízí.

Co nás čeká doopravdy? eŽádanky nejsou jen digitalizovaný formulář. Jsou příležitostí, jak zlepšit organizaci péče, zpřehlednit předávání informací mezi poskytovateli a omezit zbytečné telefonování, dohledávání a přepisování údajů. Kolem eŽádanek panuje řada očekávání, zkratek i omylů. Budou jen „papírem v počítači“, nebo opravdu pomohou lépe organizovat péči? Přednáška nabídne srozumitelný a praktický pohled na to, co mají eŽádanky řešit, kde mohou přinést skutečný přínos a na co si naopak dát pozor, aby se z dobrého nápadu nestal jen nový digitální chaos.

Co znamená zkratka HL7 (Health Level Seven) pro elektronizaci českého zdravotnictví, jaká je role organizace Health Level Seven International a jejího českého zastoupení a jaké jsou její hlavní standardy pro výměnu zdravotnických informací? Postupné nasazení HL7 FHIR do českého prostředí nese s sebou řadu výzev ale i přínosy z pohledu ne tolik vzdálené implementace nařízení EHDS. Je potřeba se připravit na nástup nového standardu v oblasti interoperability v ČR.

Krátké odborné školení představí vizi Digitální a informační agentury (DIA) v oblasti nového service deskového řešení a shrne klíčové závěry předběžných tržních konzultací „Nástroje na podporu service deskového pracoviště DIA“. Účastníci získají přehled o tom, jak DIA rozvíjí service desk jako moderní provozní a řídicí platformu, která dalece přesahuje tradiční IT podporu a reflektuje reálné potřeby agentury i orgánů veřejné moci. Důraz bude kladen na uživatelskou přívětivost, automatizaci a digitalizaci procesů jako zásadní předpoklad pro zvládnutí rostoucí provozní zátěže, zajištění kvality a efektivní spolupráci mezi státní správou, dodavateli a dalšími partnery při zajišťování služeb všem příjemcům služeb DIA, včetně veřejnosti – jak fyzickým osobám, tak orgánům veřejné moci.

• Kde hledat metodickou oporu: co sledovat, z čeho vycházet a na koho se obracet
• Jak začít v praxi: inventura, odpovědnosti, priority a první nezbytné kroky

Bezpečnostní dokumentace – je to strašák nebo potřebná věc pro kybernetické zabezpečení IT systémů. Vše se dozvíte.

Jaké zdroje jsou potřeba pro efektivní implementaci nástroje pro detekci kybernetických bezpečnostních událostí. Jak nasadit SIEM do firemního prostředí a jak jej provozovat jako technické bezpečnostní opatření pro naplnění nového zákona o kybernetické bezpečnosti 264/2025 Sb., a jeho prováděcích vyhlášek.

Předpisy, směrnice a interní pravidla tvoří základ fungování veřejné správy. Přesto se v praxi často ukazuje, že zaměstnanci tápou v tom, který dokument je platný, jak spolu předpisy souvisejí a jak je správně použít v konkrétní situaci. Prezentace představí zkušenosti Moravskoslezského kraje s řízenou dokumentací, která dnes funguje jako jednotný a důvěryhodný zdroj pravdy pro předpisy napříč organizací. Na praktickém příkladu ukážeme, jak lze předpisy systematicky spravovat, transparentně verzovat a provazovat s procesy tak, aby podporovaly každodenní práci úředníků i metodiků. Zvláštní pozornost bude věnována využití umělé inteligence jako asistenta při práci s předpisy. AI pomáhá uživatelům rychle se zorientovat, najít relevantní ustanovení a lépe porozumět jejich dopadu, aniž by přebírala odpovědnost za rozhodování. Cílem je zvýšit jistotu a efektivitu práce v prostředí rostoucích regulatorních nároků.

Jak provozovat AI a non AI výkonně, bezpečně a bez kompromisů? V této přednášce představíme CRA Cloud a ukážeme, proč dává lokální cloud v době rychlého nástupu AI stále větší smysl. Zaměříme se na tři hlavní přístupy k nasazení AI – on-premise infrastrukturu, hyperscalery a lokální cloud – a porovnáme jejich výhody i limity. Představíme také samoobslužný portál Virtix, který umožňuje jednoduše pronajímat GPU kapacitu i open-source modely na denní bázi. CRA přináší cloudové služby už od roku 2014 a v roce 2025 své portfolio rozšířila o GPUaaS pro AI workloady. Cloud CRA je zároveň zapsán v katalogu eGovernment Cloud Computing na bezpečnostní úrovni 3, což potvrzuje jeho připravenost pro náročné a regulované prostředí veřejné správy i firemních zákazníků.

Přijďte se podívat na konkrétní technologické postupy, jak zastavit ransomware útoky přímo na úrovni storage. Probereme fungování imutabilních (neměnných) snapshotů, automatické blokování kompromitovaných uživatelských účtů a využití nástrojů jako NetApp Ransomware Resilience pro centralizovanou správu zabezpečení dat. Cílem přednášky je ukázat, jak lze v praxi zkrátit dobu detekce a obnovy ze dnů na minuty

Praktická ukázka platformy Learn365 v prostředí Microsoft 365

Katalog cloud computingu už určitě znáte. Na přednášce vám představíme, co se událo od posledního Hradce (včetně velkých legislativních změn) a také, co chystáme nového. Prostor pro nepříjemné dotazy garantován.

Příspěvek představí aktuální stav a další směřování digitalizace v oblasti AIS SE správních evidencí. Zvláštní pozornost bude věnována zpřístupnění aplikace AIS SE správních evidencí, která nahrazuje zápisové formuláře CzechPOINT@Office.

Digitalizace (HR) jako DNA úřadu Zákon o právu na digitální službu (ZoPDS) myslí na to, aby občané mohli s veřejnou správou komunikovat digitálně. Ale jak je to s „vlastní“ digitalizací úřadu? Jak může digitalizace HR úřadu ovlivnit nejen jeho fungování, ale i samotný přístup k digitalizaci veřejné správy? Praxe ukazuje, že jedna vlastní zkušenost často nahradí hodiny teorie. A stejně tak vlastní zkušenost s digitalizací HR procesů úřadů může pozitivně ovlivnit i přístup k poskytování digitální služby občanům. Pár postřehů, které vycházejí ze zkušeností s implementací HR systémů – a to nejen ve veřejné správě.

V přednášce se zaměříme na postupy digitalizace jednotlivých úkonů, které mohou mít významné dopady na celkovou efektivitu výkonu orgánů veřejné moci, a na specifika, která je třeba rozmyslet při těchto digitalizačních procesech.

Existuje mnoho řešení pro benefitní karty, ale většina z nich je jednoúčelová, což většinou nedostačuje. 26HOUSE staví na spolehlivém softwaru Odoo a díky jeho přizpůsobení vytváří nejen platformu pro správu benefitů a komunikaci, ale také aplikace jako projektové řízení, helpdesk a mnoho dalších. Tyto nástroje dlouhodobě snižují provozní náklady, ale co je nejdůležitější – zvyšují kvalitu služeb, které radnice poskytují našim spoluobčanům. Součástí přednášky bude i případové studie z města Skalica.

Modernizace úřadu často končí u neudržitelné mozaiky technologií. Tato přednáška představuje cestu k jednotné architektuře postavené na synergií IBM hardwaru a systému RHEL. Ukážeme si, jak OpenShift Virtualizace funguje jako integrační prvek, který pod jednu správu sjednotí stávající virtuální servery i moderní digitální služby. Odstraněním technologických bariér získáte nejen přehlednější a bezpečnější IT, ale především solidní a škálovatelný základ. Ten je nezbytným předpokladem pro jakýkoliv budoucí rozvoj.

Příspěvek představí aktuální stav a další směřování digitalizace v oblasti občanských průkazů a cestovních dokladů občanů, včetně informace navržených legislativních změn.

Zákon o registrech ve vzdělávání, který je aktuálně v legislativním procesu, představuje zásadní krok v digitalizaci státní správy. Během přednášky získáte vysoce koncentrovaný a praktický přehled o dvou klíčových systémech připravovaných MŠMT: Registru dětí, žáků a studentů a Registru pedagogických a akademických pracovníků. Přímo a k věci shrneme to nejdůležitější: Proč registry vznikají: Jak pomohou s mapováním vzdělávací dráhy a přesnějším plánováním kapacit škol. Jak sníží byrokracii: Co v praxi přinese sdílení dat s dalšími resorty a jak usnadní život občanům. Kdy změny nastanou: Rychlý report o stavu legislativy a harmonogramu spuštění (s aktuálně plánovaným startem od září 2028).

Prezentace procesu podání žádosti o souhlasné stanovisko Sekce Hlavního architekta eGovernmentu (dále jen OHA) a následného schvalování a vydávání souhlasného stanoviska OHA v Informačním systému dlouhodobého řízení (dále jen ISDŘ). Prezentace nabídne přehledný, prakticky zaměřený návod k vyplnění a podání žádosti včetně možnosti zapojení externích konzultantů žadatele. ISDŘ běží v pilotním provozu, ale je připraveno na první větší zájem žadatelů výzvy IROP 120. o kybernetické bezpečnosti, kde je stanovisko OHA jednou z povinně dokládaných příloh.

Prezentace shrnuje aktuální stav a směřování digitalizace služeb veřejné správy v kontextu plnění zákona o právu na digitální služby (ZoPDS) a Hospodářské strategie „Česko – země pro budoucnost 2.0“. Ukazuje, že ZoPDS nelze redukovat pouze na digitalizaci formulářů, ale představuje zásadní změnu principu fungování veřejné správy – cílem je, aby obíhala data, nikoliv občan. Pozornost je věnována praktickým aspektům implementace, zejména využití jednoduchých a rychle nasaditelných řešení typu EasyForms, která umožňují efektivní naplnění zákonných povinností bez nutnosti složitého vývoje. Součástí je i problematika zastupování (ReZa), přenesené působnosti a specifických potřeb samospráv, včetně nutnosti přizpůsobení služeb pro obce. Prezentace se zaměřuje na konkrétní kroky, zkušenosti z praxe a identifikaci klíčových bariér, které je potřeba překonat, aby digitalizace přinesla reálné zjednodušení pro občany ale i úřady.

V návaznosti na prezentaci DIA představíme technický pohled na vybrané projekty, které přispívají k naplňování zákona o právu na digitální služby. Zaměříme se především na OneClickReza – novou funkci v AISK zjednodušující integraci s Registrem zastupování, a na portál RPP. Zmíníme také další realizované projekty jako easyForms, Vesničky či Navigační rámec katalogu služeb a ukážeme, jak spolu tyto nástroje souvisejí v kontextu digitalizace veřejné správy.

Představení připravovaného Integrovaného cizineckého agendového systému, který přinese digitální transformaci agendy pobytu cizinců pobývajících na území déle než 90 dnů. Díky efektivní výměně dat, automatizovaným kontrolám a optimalizaci procesů bude zajištěno nejen posílení bezpečnostních instrumentů při vyhodnocování migrační situace v České republice, ale přispěje rovněž ke snížení administrativní zátěže a zrychlení vyřizování životních situací cizinců.

Datové schránky jsou již 17 let nedílnou součástí elektronické komunikace se státem. Přednáška představí aktuální změny služby, zejména přechod na novou doménu datovka.gov.cz, úpravy v ovládání datových schránek a související modernizaci. Součástí bude také přehled nových funkcionalit, které zjednodušují každodenní používání datové schránky.

Přednáška představí aktuální stav využití 5G sítí v rámci HZS ČR pro podporu velitele zásahu při mimořádných událostech. Využití 5G sítí pro přenos obrazových informací zvyšuje flexibilitu přenášení informací z místa mimořádné události velitelovi zásahu a na vybraná místa velení.

Přednáška představí zavedení technologie Cell Broadcast v České republice jako nového nástroje pro rychlé a plošné varování a informování obyvatelstva a který doplní současné systémy varování. Zaměří se na legislativní a organizační rámec implementace, technické řešení napojení na systémy HZS ČR a na vazbu na evropské požadavky veřejného varování (EU-Alert). Popsány budou zkušenosti z přípravy, plánované nasazení do provozu a scénáře využití při krizových situacích. Součástí bude i srovnání s dosavadními kanály varování a přínosy Cell Broadcast pro zvýšení rychlosti, spolehlivosti a cílení varovných informací směrem k obyvatelstvu.

Prezentace představí vývoj a současnou modernizaci národního systému tísňové komunikace TCTV 112, který tvoří klíčovou infrastrukturu pro příjem a zpracování tísňové komunikace na jednotné evropské číslo 112 v České republice. Zaměří se na technologickou i organizační transformaci systému v návaznosti na požadavky NG112, integraci nových komunikačních kanálů (např. eCall, SMS, AML, data a multimédia), dostupnosti služby a na provázání s operačním řízením složek IZS. Součástí bude přehled realizovaných a plánovaných kroků modernizace, zkušenosti z implementace v prostředí HZS ČR a očekávané přínosy pro občany i bezpečnostní systém státu.

Prezentace shrne aktuální stav příprav zavedení evropské peněženky digitální identity (EUDIW) v České republice. K tomu, aby peněženka mohla být využita, je potřeba zajistit funkcionalitu celého ekosystému kolem EUDIW. Tedy kromě zajištění samotného vydávání EUDIW, je potřeba vybudovat nebo připravit také ostatní systémy budoucího ekosystému. Jedná se tak například o vybudování systému pro vydávání osobních identifikačních údajů (PID), vybudování poskytovatele PuB-EAA pro vydávání dalších údajů do peněženky, které jsou vedeny v rámci informačních systémů veřejné správy, či registr spoléhajících se stran pro evidenci.

Na konci roku 2026 se začnou objevovat první Evropské peněženky digitální identity. Některé země již dokonce zveřejňují testovací verze svých digitálních peněženek pro zájemce o integrační testování. Sdružení CZ.NIC se v letech 2023–2025 účastnilo pilotních projektů pro digitální peněženku, kde testovalo možnosti využití této technologie pro scénáře související se správou domény. Prezentace ukáže, že na příchod digitální peněženky není nutné čekat, ale je možné se na ní začít připravovat již nyní.

Správa státních služeb vytvářejících důvěru je státní příspěvková organizace DIA, jenž poskytuje služby vytvářející důvěru pro potřeby státu. Kam nás dnes důvěryhodné služby posouvají, a jak podporují kybernetickou bezpečnost, a to včetně stavu implementace služeb pro Evropskou peněženku digitální identity se dozvíte na této přednášce.

Zákon č. 330/2025 Sb., o správě informací o stavbě a vystavěném prostředí, vytváří jednotný rámec pro digitalizaci informací o stavbách s využitím informačního modelu stavby a informačního modelu vystavěného prostředí. Stanovuje práva a povinnosti vybraných veřejných zadavatelů – tzv. povinných osob – při pořizování, aktualizaci a využívání informací o stavbách v digitální podobě v rámci celého jejich životního cyklu. Klíčovými pojmy zákona jsou informační model stavby, informační kontejnery, společné datové prostředí a datový standard stavby. Od 1. 1. 2027 vzniká povinnost pořizovat a spravovat informační modely staveb a příslušné informační kontejnery, zatímco část zákona zaměřená na informační model vystavěného prostředí nabývá účinnosti 1. 1. 2030.

Implementace Aktualizace Koncepce BIM po schválení zákona č. 330/2025 Sb. probíhá v návaznosti na nově stanovený právní rámec správy informací o stavbě a vystavěném prostředí. Aktualizovaná Koncepce BIM (2024) rozšiřuje původní zaměření z modelování staveb na širší management informací o stavbách a celém vystavěném prostředí a jasně stanovuje přechod k povinnému využívání BIM u určených nadlimitních veřejných zakázek.

V souvislosti s podporou uplatnění zákona o BIM v následujícím období je zásadní realizace následujících strategických cílů Aktualizace Koncepce BIM:

• SC1 (Vytvoření právního prostředí) – vytvoření právního prostředí je jedním z klíčových cílů Koncepce BIM od počátku její implementace. Vzhledem k rozvoji digitalizace ve společnosti i ve veřejné správě v uplynulém období jsou oblasti přípravy, provádění, užívání a provozu staveb rozšířeny pro podporu dalších agend veřejné správy i soukromého sektoru;
• SC2 (Zavedení systému vzdělávání, podpora dalšího vzdělávání a osvěta) – rozvoj vzdělávání a osvěty je nezbytným předpokladem pro digitální transformace v libovolné oblasti a pro stavebnictví to vzhledem ke stavu jeho digitalizace platí dvojnásob. Koncepce BIM se této oblasti věnuje dlouhodobě a na základě dosavadních zkušeností tento cíl dále konkretizuje příslušnými opatřeními;
• SC4 (Vytvoření a zajištění podpory rozvoje a využívání datového standardu stavby) – datová standardizace je nezbytná pro zajištění interoperability informací a dat, informačních systémů nebo konkrétních aplikací a nástrojů, až po procesy jejich řízení. Zavedení datového standardu stavby vychází ze základního postupu managementu informací, vytváření požadavků na informace a výměnu informací v digitální formě. Předpokladem pro další uplatnění datového standardu stavby je širší implementace a rozvoj výchozích slovníků pojmů a datových slovníků;
• SC5 (Vytvoření a zavedení standardizovaných metodik) – metodiky vytvářené a publikované v rámci implementace Koncepce jsou zaměřeny na podporu zavádění managementu informací především v organizacích veřejných zadavatelů, ale jejich využití není omezeno. K hlavním oblastem jejich zaměření náleží pasportizace stávajících staveb, zadávání veřejných zakázek a jejich smluvní rámec, zavedení společného datového prostředí, podpora malých a středních podniků nebo modelování pro vybrané účely užití, aktualizace souboru stávajících metodik a stanovení pravidel pro výměnu informací, které nemohou být umístěny v rámci řešení CDE;
• SC6 (Zajištění vazby BIM a DSŘ včetně dokumentace a povolování staveb) – při rozložení kompetencí v oblasti stavebnictví v rámci několika resortů je třeba zajistit vzájemnou koordinaci a spolupráci i v oblasti digitalizace tohoto odvětví. Konkrétně v klíčové etapě povolování staveb je cílem zajištění vazby BIM s připravovanou digitalizací stavebního řízení, včetně vazby prováděcích předpisů. Zásadní je pak jednoznačné stanovení vztahu a postupů přípravy projektové dokumentace s využitím postupů metody BIM;
• SC8 (Ověřování standardů a metodik v rámci pilotních projektů) – jedinou praktickou cestou k ověření předpisovaných standardů a metodik je jejich vyzkoušení v rámci reálných procesů a postupů, tedy prostřednictvím pilotních projektů.

Pilotní projekty jsou důležitou součástí Koncepce BIM od počátku její implementace. Program pilotních projektů byl po její aktualizaci v roce 2025 upraven a v této podobě nastartován na konci téhož roku. Následně se očekává vyhodnocení prvních pilotních projektů, ověřující nově vydávané metodiky a další výstupy aktualizované Koncepce BIM, včetně BIM-protokolu, datového standardu staveb nebo metodiky pro společné datové prostředí. Výsledky pilotních projektů slouží k aktualizacím ověřovaných výstupů a jsou též publikovány mediálně.