Rozvoj informačních technologií a informační společnosti v Litevské republice

Dr. Vygintas Grinis, Velvyslanec Litevské republiky v ČR

Úvod

Svět spěje velkou rychlostí do informačního věku a k informační společnosti. Litevská republika, která usiluje o členství v Evropské unii a v Severoatlantické alianci, nesmí v tomto vývoji zaostat za ostatními zeměmi (tabulka 1).

Tabulka 1

Datum

Instituce

Opatření

Obsah

13. listopadu

1991

Nejvyšší rada Sejmu a První vláda

Schválení věcného záměru vytvoření integrované národní informační infrastruktury v Litevské republice

Rozvoj ve sféře spojů a informatiky označen za prioritu litevského hospodářství

2. prosince 1993

Vláda

Státní program:

krátkodobý (1994-1995)

střednědobý (1996-2000)

dlouhodobý (do 2005).

Plán rozvoje komunikačních technologií a informatiky, ekonomické požadavky na jeho realizaci, systém legislativních úprav v oblasti spojů a informací

18. září 1996

Vláda

Doplňující program

Koordinace s vládním programem na období 1997-2000

duben 1998

Bude schválen vládou a parlamentem:

Projekt na vytvoření programu informační společnosti v letech 1999-2002

Vznik infrastruktury komunikací a informačních technologií, odpovídajících normám Evropské unie

Vytvoření podmínek pro využívání moderních komunikačních a informačních technologií občany

22. května 1998

Parlament

Reorganizace Vlády Litevské republiky

Zrušení Ministerstva spojů a informací

25. května 1998

Vláda

Schválení rezoluce

Odbor spojů na Ministerstvu dopravy

Odbor informací a informatiky při Ministerstvu pro reformu státní správy a záležitosti měst

červen

Vláda

Schválení expertní komise pro komunikace a informační technologie, jmenování jejích představitelů

Analýza průběhu vytváření informační společnosti v Litevské republice a návrh vládních opatření na zlepšení dosavadního vývoje

Jedním z nejvýznamnějších úkolů Odboru informací a informatiky (obr.1) je vytvoření efektivního systému spolupráce, vypracování projektů informačních technologií státního významu, koordinace státních finančních podpor, vytvoření efektivní rozvojové strategie a její implementace prostřednictvím různých programů.

Integrace do Evropské unie a legislativní úpravy

Vztahy mezi oblastí informačních a komunikačních technologií (IT & C) jsou definovány v Bílé knize Evropské unie, v integračních normách a v návrzích jednotlivých programů. Pozornost je věnována zejména následujícím oblastem:

Sjednocení legislativy je významným předpokladem budoucího připojení do Evropské unie; evropské zákony v oblasti informačních technologií a telekomunikací je proto třeba přizpůsobit litevským podmínkám (tabulka 2).

Tabulka 2:

Rok

Název zákona

Obsah

1995

Zákon o spojích

Práva a povinnosti státu, firem, institucí a fyzických osob v oblasti kontroly a užití telekomunikačních zařízení, vytvoření a provozování komunikačních systémů, poskytování komunikačních služeb, vytvoření systému kontroly radiokomunikací a obecných zásad zodpovědnosti. Proces udělování licencí v oblasti informatiky a komunikačních žeb.

1995

Zákon o radiokomunikacích

--"--

1996

Zákon o ochraně počítačových a programových databází

Úprava zákonného užívání softwaru v Litevské republice

1995, 1998

Zákon o ochraně osobních dat, upravený podle instrukce Evropské komise č.95/46/EC

Pravidla registrace počítačových programů a databází

 

Agentura pro ochranu autorských práv počítačových programů a databází

 
 

Inspekce bezpečnosti důležitých údajů státního významu

  

1996

Zákon o státním registračním systému

Systém zakládání, řízení, reorganizace a likvidace státního registračního systému (katastr nemovitostí, utajované údaje);

Práva a povinnosti státních registračních institucí a jejich nadřízených orgánů, právních a fyzických osob poskytujících data do státního registračního systému, ochrana jejich práv;

Práva a povinnosti právních a fyzických osob, jejichž údaje jsou částí registračního systému, ochrana těchto práv.

 

Expertní komise pro registraci a klasifikaci zemského katastru

 

Návrh 1997

Zákon o informacích

Práva uživatelů ve sféře informatiky, zákonná úprava, rozvoj, fungování a užití informačních systémů a zařízení a vztah mezi poskytovateli a příjemci informací.

Návrh 1998

Zákon o elektronických dokumentech

Kompatibilní se směrnicí Evropské unie z 10. srpna 1997 "Povinná ochrana elektronických komunikací - elektronické podpisy a Evropský kódovací systém COM(97)503" a s nařízením "Povinný společný stém elektronických podpisů" COM(1998)297/2

Návrh 1998

Poštovní zákon

  

1998

Zákon o telekomunikacích

 

Druhá fáze rozvoje informační společnosti (1999-2000) bude zaměřena na vytvoření světové informační infrastruktury. Charakteristika tohoto období: zavedení multimediálního informačního prostředí, přizpůsobení počítačových sítí systémům Evropské unie (satelitní a domácí centra, dálkové vzdělávání, kompatibilita s evropským systémem zdravotní péče, elektronická muzea atd.).

Informační technologie a informační společnost

Vznik informační společnosti v Litevské republice předpokládá dosažení následujících cílů:

Před pěti lety byla vytvořena počítačová síť VIKT (zkratka z litevštiny - Počítačová síť vládních institucí), která je dnes v Litevské republice největší počítačovou sítí; její služby jsou dostupné pro všechny litevské občany (v červnu 1998 pokrývala 90 % měst a obcí). Poskytuje plný přístup na Internet, umožňuje předávání dat s pomocí síťového přenosového protokolu TCP/IP a formulářových protokolů, institucím poskytuje uzavřené síťové systémy, zabezpečení informací, hlasovou poštu a faxové služby na území celé Litevské republiky. VIKT poskytuje kompletní soubor služeb státním institucím, registračním systémům a jednotlivým obyvatelům. K 1. říjnu 1998 bylo instalováno na 53 komunikačních uzlů (obr. 2), které prostřednictvím soukromých i veřejných telefonních linek pokrývají celou zemi. Každý uzel obsahuje dva směrovače (routery), v regionálních centrech tři rotační telefonní linky a v okresních pět linek. Díky těmto linkám je propojeno přes 100 organizací (parlament, vláda, místní úřady, celní služba, statistický úřad, sociální pojišťovny, ministerstva atd.). Přístup k Internetu o rychlosti 1 Mb/s je poskytován komunikačním uzlem "Lietelija".

Litevská počítačová síť pro vědu a vzdělávání LITNET je od roku 1994 oficiálním členem Internetu. LITNET umožňuje multimediální (textovou, tabulkovou, grafickou, statickou i dynamickou) obrazovou výměnu mezi předplatiteli ze 173 zemí světa. Síť je používána všemi deseti litevskými univerzitami a akademiemi, čtrnácti výzkumnými ústavy a dvěma sty dalšími organizacemi (školami, knihovnami, veřejnými institucemi, nevládními organizacemi, zdravotnickými organizacemi). LITNET tvoří přes 2000 počítačů a počet jejich uživatelů přesahuje 10 000 osob. V létě 1996 LITNET uskutečnil společný projekt se sítí VIKT, který vedl k vytvoření v pěti ústředen v největších litevských městech: Vilniusu, Kaunasu, Klajpedě, Šiauljaji a Panevežysu. Mezi Kaunasem a Vilniusem byla vytvořena linka o rychlosti 2 Mb/s. Jde o první fázi systému Intercity, který umožní výměnu ve dvou okruzích o rychlosti 2 Mb/s. V listopadu 1996 bylo upraveno již existující spojení LITNET-NORDUNET v nové verzi produktu na 512 Kb/s. V květnu 1998 byl předložen návrh rozvoje LITNETu na léta 1999-2001, s cílem zabezpečit užití asynchronních technologií a multimediální informační transfer. LITNET v současnosti užívá ke spojení s NORDUNETem satelitní linku o výkonu 512 Kb/s, zavedenou mezi Kaunasem a Stockholmem. Druhá mezinárodní linka o výkonu 28 Kb/s byla zavedena mezi Univerzitou ve Vilniusu a TAIPNETem.

Jednou z priorit státu je výuka odborníků. Vilniuská univerzita společně s Vysokou školou technologickou spolupracují na projektu, nazvaném "Úvod do kurzů IT" (uskutečněném v rámci programu Evropské unie TEMPUS). Výuková centra jsou modernizována, přičemž pozornost se soustředí na vzdělávání specialistů v oblasti telekomunikačních systémů a integrovaných digitálních sítí, komunikačních systémů užívajících optiky skelných vláken, mobilních komunikačních systémů a zkvalitňování špičkového vybavení na Vysoké škole technologické v Kaunasu.

Internetové servery spravuje v Litevské republice pět firem, jejich přenos dat v říjnu 1998 je uveden v tabulce (tabulka 3). Za posledního dva a půl roku se počet uživatelů Internetu zestonásobil. Od roku 1997 do roku 1998 došlo k nárůstu o 40 %. V září 1998 Internet v Litevské republice užívalo 80 000 osob.

Tabulka 3:

Poskytovatel serveru

Od poskytovatele

Rozsah (v Gb)

"Taidë" od

"Omnitel"

18,4

"Taidë" od

"Lietelijos"

4,9

"Taidë" od

"Litevský Telecom"

3,3

"Taidë" od

VIKT

9,4

"Omnitel"pro

"Taidë"

21,6

"Lietelija" pro

"Taidë"

6,6

"Lithuanian Telecom" pro

"Taidës"

9,5

VIKT pro

"Taidë"

24,9

Podle odhadů je rozsah Internetu 26 WWW stránek na 1000 obyvatel (což je údaj srovnatelný s Británií či Německem). Mezi předplatiteli jsou firmy i jednotlivci. Podle návštěvnosti Internetových stránek lze naznačit schematismus jeho užití následujícím způsobem (obr. 3).

Obr. 3: Návštěvy WWW stránek podle typu instituce

Jeden uživatel Internetu ze státní instituce v průměru navštíví Internetové stránky 12× častěji než uživatel z akademické instituce (obr. 3). Užití Internetu v soukromých společnostech, veřejných a státních institucích je uvedeno v tabulkách 4, 5, 6.

Obr. 4: Rozsah komunikace elektronickou poštou (e-mailem)

Tabulka 4: Užití internetu v soukromých společnostech

 

Jméno poskytovatele serveru

Internetová adresa

Počet uživatelů (%)

Reálný čas, strávený na Internetu (%)
 

"Omnitel"

omnitel.net, ot.lt

30

25
 

" Litevský Telecom "

telecom.lt, takas.lt

21

32
 

"Penki kontinentai"

5ci.lt

12

6
 

"Aiva sistema"

aiva.lt

10

2,5
 

"Skaitmeninës komunikacijos"

tdd.lt

4

4
 

"Vainagis"

cis.lt

3

0
 

"Elneta"

elnet.lt

2,6

1
 

"Baltneta"

balt.net

2

2
 

"Alna"

alna.lt

1,6

1,5
 

"Taidë"

taide.lt

1,4

6
         
 

Jiné soukromé IS

  

12,4

20

Tabulka 5: Užití Internetu v akademických a veřejných institucích

 

Jméno poskytovatele serveru

Internetová adresa

Počet uživatelů (%)

Reálný čas, strávený na Internetu (%)
 

Univerzita ve Vilniusu

vu.lt

27

8
 

Vysoká škola technologická v Kaunasu

ktu.lt

19

35
 

Univerzita v Klajpedě

ku.lt

15

3
 

Litevský Fond otevřené společnosti

osf.lt, soros.lt

10

11
 

Institut matematiky a informatiky

mii.lt

8,4

11
 

Univerzita Vitolda Velikého

vdu.lt

7,7

7
 

Gediminasova technologická univerzita ve Vilnijusu

vtu.lt

4

0,2
 

Pedagogická fakulta ve Vilniusu

vpu.lt

2

0
 

Litevská Vysoká škola zemědělská

lzua.lt

1

0
 

Katolická Internetová služba

lcn.lt

1

1
         
 

Jiné akademické a veřejné instituce

  

4,9

23,8

Tabulka 6: Užití Internetu ve státních institucích

 

Jméno poskytovatele serveru

Internetová adresa

Počet uživatelů (%)

Reálný čas, strávený na Internetu (%)
 

Litevský parlament

lrs.lt

15

11
 

"Infostruktura" (poskytovatel Počítačové sítě vládních institucí VIKT)

is.lt

14

13
 

Místní samospráva

sav.lt

7

6
 

Informační a prognostické centrum, pod Ministerstvem školství a věd

ipc.lt

7

1
 

Okresní administrativa

aps.lt

6

5
 

Statistický úřad

std.lt

5

3
 

"Litevská energetická společnost"

lpc.lt

4

9
 

Ministerstvo zahraničních věcí

urm.lt

4

2
 

Ministerstvo životního prostředí

gamta.lt

4

2
 

Ministerstvo národní obrany

kam.lt

4

3
         
 

Jiné státní instituce

  

30

45

 

Z hlediska katalogizace nejvýznamnějších objektů životního prostředí hrají nejdůležitější roli registr obyvatelstva, zemský katastr, katastr nemovitostí či registr právnických osob. V roce 1995 byly v rámci státního registračního systému zahájeny dva projekty. Při vzniku prvních počítačových registrů před čtyřmi až pěti lety však nebyla jejich vzájemná provázanost s dalšími veřejnými informačními systémy dostatečná. S příchodem nových počítačových technologií a rozvojem počítačových sítí proto vzrostla potřeba integrace systému. Integrační projekty jsou zaměřeny na unifikaci státních registrů, zavádění jednotného systému řízení a vytvoření legislativního rámce pro fungování registrů. Mnohé registry rovněž pracují se zeměpisnými údaji. Na jejich integraci a následný rozvoj byl zaměřen jeden z projektů.

Pro město, obec nebo okresní úřad byl vytvořen a testován model informační společnosti, nazvaný "Municipalita". Strategie dalšího rozvoje tohoto systému zahrnuje nové litevské vyšší územně-správní celky, tzv. kraje).

V současnosti vzniká software pro celní kontrolu v rámci celní IS. Ve fázi realizace je zavádění lokálních počítačových sítí na deseti nejvýznamnějších hraničních přechodech s největším podílem přepravy zboží. Na 29 hraničních přechodech byly zavedeny servisní linky pro instalaci počítačových sítí.

Ve fázi realizace je zavádění počítačových IS v oblasti kontroly, a to pro Ministerstvo vnitra (IS pro kontrolu státní hranice), Národní kontrolní úřad, Ministerstvo financí (IS pro jednotný daňový systém a pro státní pokladnu), Ministerstvo práce a sociálního zabezpečení (systém státního pojištění SODRA, Státní agentura pro zaměstnanost), Ministerstvo spojů a informací (republikový poštovní IS), Litevský integrovaný knihovnický systém (LIBIS) atd.

Dále byl připraven návrh IS pro vládní agendu (VADIS), který je v současnosti ve zkušebním provozu. Jeho předností je změna stylu práce státních institucí. K realizaci VADISu bylo použito systému Lotus Notes.

Litevským Telecomem SC byl zřízen standardní přenosový protokol X.25 "Vilniaus DATAPAK" s 240 přístupovými body, který užívá zejména celní a bankovní IS. Přenosové protokoly X.25 jsou instalovány na celém území Litevské republiky.

Ve fázi přípravy je národní elektronický poštovní systém, vyhovující mezinárodním standardům a doporučený jako přenosový protokol X.400 v rámci CCITT.

Vedle toho rozvíjejí své aktivity různé firmy, zaměřené na oblast komunikací a informatiky. Litevská republiky společně se zeměmi střední a východní Evropy představuje jeden z nejdynamičtějších informačních trhů a investičních příležitostí v Evropě.

Největší neziskovou a nevládní litevskou strukturou v oblasti IT & C se stala společnost INFOBALT s 212 členskými firmami. Tržní růst IT v roce 1997 vzrostl ve srovnání s rokem předchozím o 44 % (obr. 5). Podle INFOBALTu činil obrat 625 milionů USD a ve srovnání s rokem 1994 vzrostl třikrát. Ruská krize tento vývoj nijak nepoznamenala.

Obr. 5: Trh IT v Litevské republice


Nejsilnější postavení měla na litevském trhu IT v roce 1998 společnost ELSIS (8 milionů USD), za ní následovala firma "SONEX Co" (7 milionů USD) a "ALNA" (6 milionů USD). ALNA před několika dny podepsala softwaru s Finskou společností "WorkPlace System Solutions Europe Oy" kontrakt ve výši 0,84 milionů USD. V současnosti jsou připravovány další dva kontrakty.

Výsledky posledních průzkumů (prováděných mezi řediteli 514 litevských společností) užití PC jsou shrnuty na obr. 6. 29 % dotázaných vlastní osobní PC, 22 % se chystá k jeho koupi. Z 1025 dotázaných rodin vlastní PC 3 %, v tomto roce si jej chce pořídit 1,8 % dotázaných. 13 % respondentů užívá PC k hraní her.

Obr. 6: Užití PC ve firmách

Shrnutí

  1. Integrace Litevské republiky do evropské infrastruktury informačních technologií je podmíněna vytvořením a kontrolou legislativního rámce a podporou osobní iniciativy podle zásad tržní ekonomiky.

  2. Rozvoj informačních technologií a jejich vliv na zdokonalování administrativy vedl k tomu, že za prioritu státních a vládních programů Litevské republiky je považována implementace telekomunikační a počítačové sítě, informačních systémů, databází, katastrů, rejstříků a registrů, odpovídajících normám Evropské unie.

  3. Litevská republika jako země se silnou tradicí rozvoje informačních technologií (výroba počítačů, vývoj softwaru a informačních systémů, vzdělávání odborníků, rychlý růst soukromých společností a Internetových služeb) nadále představuje jeden z nejvýznamnějších evropských trhů v této oblasti.