Územně identifikační registr objektů a adres UIR-ADR

Ing. Martin Procházka, analytik

Úvod

V příspěvku se popisuje vznik, obsah, způsob údržby a přístup k celostátnímu územně identifikačnímu registru objektů a adres, který se označuje jako UIR-ADR. Tento datový registr vznikl v letech 1997 až 1998 z iniciativy Ministerstva práce a sociálních věcí ČR (dále MPSV), s přispěním České pošty s. p. a mnoha jiných organizací při řešení vazeb mezi informačním systémem státní sociální podpory a dalšími informačními systémy. Softwarová firma OKsystem se podílela na analyticko-programovém řešení a zpracování dat jako dodavatel MPSV a zčásti také České pošty. UIR-ADR je v současné době vytvořen a jako veřejný datový zdroj zpřístupněn širokému okruhu uživatelů ve veřejné správě a soukromém sektoru prostřednictvím Internetu.

Proč vznikl

MPSV se dlouhá léta potýkalo s datovou nekompatibilitou mezi informačními systémy v České republice. Tyto problémy se projevily v plné šíři při vzniku informačního systému státní sociální podpory (dále IS SSP) v roce 1995. IS SSP je adresný systém sociálních dávek, které jsou určeny pro většinu rodin s dětmi, ale i pro mnoho dalších obyvatel. Na základě výše příjmu rodiny se vyplácí přídavek na dítě, sociální příplatek, příspěvek na bydlení a příspěvek na dopravu, plošně všem bez ohledu na příjem rodiny se vyplácí rodičovský příspěvek, zaopatřovací příspěvek, dávky pěstounské péče, porodné a pohřebné. Bezprostředním impulzem pro vznik UIR-ADR bylo v roce 1997 rozšíření IS SSP o dva nové adresné sociální příspěvky k vyrovnání zvýšení cen nájemného a tepelné energie. V červenci 1997 MPSV přebíralo z Ministerstva financí rozsáhlý seznam objektů, na které byla poskytnuta dotace na teplo. Před převzetím a zpracováním tohoto seznamu bylo nezbytně nutné zavést - do té doby zcela chybějící - přesný a úplný číselník ulic a veřejných prostranství. Tehdy MPSV oslovilo okresní a obecní úřady, zahájila se úspěšná spolupráce s těmito úřady, Českou poštou a mnoha dalšími institucemi a výsledkem organizačně velmi náročného projektu je celostátní registr UIR-ADR s více než 2,3 miliony adres z celé ČR.

Jak vznikl

UIR-ADR vznikl postupně ve dvou etapách. Nejprve byl v období leden až květen 1997 vytvořen celostátní číselník ulic a veřejných prostranství. V druhé etapě od června 1997 do prosince 1998 byla postupně navržena struktura UIR-ADR, vyvinuto programové vybavení pro sběr a autorizaci dat, ve spolupráci s vybranými okresními úřady byly na omezeném vzorku dat ověřeny funkce programů a poté byl datový registr naplněn adresními údaji z celé České republiky.

Vytváření celostátního číselníku ulic a veřejných prostranství se vzhledem k objemu zpracovávaných dat ještě obešlo bez programové podpory na úrovni okresních a obecních úřadů. MPSV shromáždilo dostupné číselníky ulic, konkrétně z IS SSP, Ministerstva pro místní rozvoj a České pošty. Takto sjednocené seznamy dosud známých ulic byly vytisknuty a s průvodním dopisem ministra práce a sociálních věcí prostřednictvím okresních úřadů poslány starostům všech obcí ke kontrole, opravám a doplnění. Na výzvu reagovaly všechny obce, které mají zavedený uliční systém, a vrátily MPSV buď ručně opravené tiskové sestavy, nebo v případě větších měst soubor se seznamy svých ulic v členění podle částí obcí. Zapracováním oprav byla vytvořena první verze celostátního číselníku, která se ihned využila pro převod seznamu objektů s dotací na teplo z Ministerstva financí na MPSV. Číselník ulic a veřejných prostranství byl v létě 1997 zapracován do IS SSP, předán do užívání České poště, SPT Telecom a dalším uživatelům a byla zahájena jeho průběžná údržba se záznamem historie oprav a změn.

Ve druhé etapě při vytváření číselníků objektů a adres byl již zvolen opatrnější postup, s jednotným programovým vybavením pro autorizaci v obcích, neboť datových položek bylo o dva řády více než v případě ulic a veřejných prostranství. Zvládnout tento objem dat ručními opravami na papírových tiskových sestavách nebylo reálně možné. Nicméně byl navržen velmi podobný postup, který se v předstihu prakticky ověřoval v okresech Děčín a Litoměřice. Tentokrát se využily výchozí údaje o dosud známých adresách převzaté z Ministerstva vnitra, Českého úřadu zeměměřičského a katastrálního a Českého statistického úřadu. Tyto datové zdroje byly zpracovány a rozděleny po obcích do více než šesti tisíc datových souborů. Každá obec v ČR obdržela na jaře 1998 datový soubor s adresami evidovanými na jejím území a obslužný program, který umožňoval využít k autorizaci jeden, dva nebo všechny tři datové zdroje, převzít do programu libovolnou vlastní evidenci v textovém nebo DBF formátu, nebo v případě malých obcí provést autorizaci na papíře. V druhém pololetí roku 1998 se prostřednictvím okresních úřadů vracely zkompletované datové soubory v jednotném datovém formátu na MPSV, Česká pošta k adresním položkám doplňovala PSČ a postupně se plnil celostátní registr UIR-ADR.

Podstatnou součástí procesu vytváření UIR-ADR je velmi účinná a věcná spolupráce, kterou spolu v roce 1997 zahájilo a v červenci 1998 smluvně potvrdilo MPSV a Česká pošta. Cílem dohody o vzájemné spolupráci a poskytování dat je právě vytvoření a společná údržba jednotného a celostátně platného číselníku adres a PSČ, který bude sloužit jako veřejný datový zdroj pro usnadnění činností ve veřejné správě a dalších organizacích. MPSV a Česká pošta postupně přecházejí nejenom na jednotný obsah číselníků územní identifikace, ale také na jednotné číselné kódové označení. Tato dohoda je velmi významná - velcí klienti, kteří stejně jako MPSV předávají České poště hromadné zásilky a přejdou na využití UIR-ADR, budou moci v budoucnu určovat doručovací adresy v rámci předepsaného datového rozhraní jediným číslem (indexem adresy) a přitom bude zaručeno, že tato adresa existuje a zásilka bude doručitelná.

Co obsahuje

Obsah UIR-ADR je patrný z následujícího schematického znázornění:

Datové položky a kódy okresů, obcí, městských částí a částí obcí MPSV beze změny přebírá z Ministerstva pro místní rozvoj, pro které zpracování zajišťuje TERPLAN, a. s. Stav a změny datových položek ulic a veřejných prostranství, objektů a adres hlásí obecní úřady a za údržbu PSČ podle uzavřené dohody odpovídá Česká pošta. Evidují se všechny objekty a adresy, nejenom ty, ve kterých bydlí obyvatelé, aby UIR-ADR mohl sloužit jako databáze adres jak pro obyvatele, tak i pro organizace.

První verze UIR-ADR, která obsahovala jen objekty a adresy z okresu Děčín a města Litoměřice, byla vytvořena a dána k použití v květnu 1998. Za necelý rok bylo postupně vytvořeno asi 100 verzí a UIR-ADR nyní obsahuje 77 okresů, 6242 obcí (z toho 1410 obcí se zavedeným uličním systémem), 144 městských částí, 14 972 částí obcí, 67 337 ulic a veřejných prostranství, 2 275 313 objektů s číslem domovním, 2 311 963 adres a 2 980 PSČ dodacích pošt. Většina stavebních objektů má právě jednu adresu, rozdíl asi 36 tisíc položek mezi objekty a adresami je způsoben zejména objekty s více adresami (rohové objekty a objekty s více vchody). V evidenci jsou také rozdílné objekty se stejnou adresou (např. stavební objekt ve dvoře).

Jak již bylo uvedeno, UIR-ADR obsahuje také historii změn a oprav všech datových položek, avšak vzhledem k tomu, že autorizace objektů a adres proběhla v roce 1998, je zatím takových záznamů málo. Do systému je možné zahrnout historii změn do minulosti, před datum vytvoření první verze UIR-ADR, pokud se ovšem shromáždí věrohodné podklady.

Velikost UIR-ADR je asi 310 MB v DBF formátu, 410 MB v DBF formátu s indexy pro vyhledávání, 180 MB jako dump databáze Oracle bez indexů a 390 MB v databázi Oracle včetně indexů.

Jak se udržuje

Obecním a okresním úřadům bylo v prosinci 1998 předáno jednotné programové vybavení pro údržbu UIR-ADR. Každá obec má k dispozici aktuální přehled o svých částech, ulicích, objektech a adresách a prostřednictvím programu pro údržbu hlásí jakékoliv zjištěné rozdíly a změny - formou datových souborů s požadavky na provedení změn. Každý okresní úřad (magistrát) eviduje data za celý okres a posílá změny ze všech svých obcí na MPSV. Na MPSV se provede kontrola, případně přiřazení kódu novým položkám a provedou se změny. Zpět do okresů a obcí se posílá změnový soubor za celou ČR, který se promítne do dílčích evidencí. PSČ se novým adresám přiřazuje v jednoznačných případech implicitně na okresní úrovni, při nejasnostech si okresní úřad vyžádá doplnění od regionálního správce České pošty. Změny PSČ za celou ČR se předávají do UIR-ADR přes datového rozhraní z Generálního ředitelství České pošty na MPSV.

Kdo jej využívá

Kromě MPSV využívaly UIR-ADR (někteří zatím jen číselníky ulic) v únoru 1999 následující organizace (v abecedním pořádku): Aquatest - Stavební geologie, Arcdata, ASD Software, Berit, Česká pošta, Český statistický úřad, Český úřad zeměměřický a katastrální, ČS-Živnostenská pojišťovna, Economia, Gepro, Hlavní úřad civilní ochrany, IMIP Praha, Incoma, InterCom, Linea Recta, MaFra, Magistrát Pardubice, Mediatel, Mikropost, Ministerstvo financí, Ministerstvo pro místní rozvoj, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, Ministerstvo vnitra, Ministerstvo zdravotnictví, PNS, Radio-Mobil, Reader's Digest Výběr, Seal, Send Předplatné, Severočeské vodovody a kanalizace, Správa státních hmotných rezerv, SPT Telecom, Stormware, Středočeská plynárenská, Triada, Ústav pro informace ve vzdělání, Východočeská energetika.

Jak jej lze získat

UIR-ADR byl od počátku vytvářen jako veřejný datový zdroj, a proto jej lze získat velmi snadno. Počáteční data v aktuální verzi na CD-ROM lze spolu s prohlížecím programem objednat na MPSV u p. Ing. Eliáškové. Změnové soubory si uživatelé stahují ze serveru http://www.mpsv.cz, nebo je dostávají e-mailem. Prostřednictvím Internetu na adrese MPSV je možné se prostřednictvím webovského prohlížeče přesvědčit, zda je v UIR-ADR správně evidována konkrétní adresa.

Shrnutí

Z pozice MPSV a České pošty je žádoucí, aby se územně identifikační registr objektů a adres UIR-ADR využíval v celé veřejné správě a ve všech ostatních informačních systémech, které jakýmkoliv způsobem pracují s adresami v ČR. Široké využití tohoto datového registru může znamenat silnou zpětnou vazbu do systému údržby, která povede k odstranění chyb a neprodlenému hlášení všech změn z obecních úřadů. Pokud se budou jak ve veřejném správě, tak i v soukromém sektoru díky UIR-ADR používat jen správné a existující adresy se správným PSČ, ušetří se nemalé prostředky za poštovné a administrativní náklady spojené s nedoručitelností listovních zásilek a poštovních poukázek. Předejde se také neblahým důsledkům registrace pochybných osob a organizací na neexistujících adresách. V omezeném rozsahu příspěvku bylo možné jen upozornit na existenci UIR-ADR a přinést o něm nejzákladnější informace. Podrobný popis naleznou zájemci a potenciální uživatelé na Internetu. Prostřednictvím tohoto moderního média mohou také uživatelé prakticky zdarma získávat informace o změnách adres z celé ČR, a to jen s několikahodinovým zpožděním po kolaudaci nového či demolici starého objektu nebo po případných změnách v PSČ.

UIR-ADR je kompatibilní s novým doplněným standardem územní identifikace, který v prosinci roku 1998 vydal Úřad pro státní informační systém. Zbývá dohodnout a upřesnit některé kompetence, zejména pokud se týká průběžné evidence a přidělování identifikátorů číselníků okresů, obcí a částí obcí. UIR-ADR má všechny předpoklady pro to, aby se stal jedním ze základních registrů nově koncipovaných informačních systémů veřejné správy. Obsah příspěvku byl autorizován odpovědnými pracovníky MPSV a České pošty.