Nová strategie finské informační společnosti a role vládních organizací

Timo Kietäväinen, zástupce ředitele

Asociace místní a regionální samosprávy ve Finsku

Finsko je rozděleno na 452 municipalit a měst. Za veřejnou správu ve Finsku je primárně zodpovědná místní samospráva. Nejvýznamnějšími službami jsou vzdělání, sociální zabezpečení a zdravotnictví, stejně jako i udržování technické infrastruktury a důležitých služeb.

Místní samospráva spočívá ve správě obyvatelů municipalit a je garantována finskou Ústavou. Místní obyvatelstvo si volí svou nejvyšší samosprávu - místní radu a místní úřady, které jsou vybaveny poměrně značným stupněm finanční a administrativní nezávislosti.

Znamená to, že:

Z hlediska mezinárodního srovnání se Finsko nachází v první linii rozvoje informačních společností. Odhaduje se, že dva za tří Finů užívají informační technologie ve své práci, jeden ze dvou je vybaven mobilním telefonem a jeden ze tří již někdy využil služby, poskytované na Internetu. Jako společnost Finsko významně investuje do vzdělání, a výzkumu a rozvoje. Finsko má efektivní inovační systém, dobře si vede v mezinárodní konkurenci a poskytuje příznivé podmínky pro podnikání. Produkty ICT významně ovlivnily finský export. Finská politika komunikačních technologií přispěla k rozvoji moderní infrastruktury.

Současně však každodenní finskou realitu dotváří problematika stárnutí populace, vysoká nezaměstnanost a nedostatek kvalifikované pracovní síly.

Nová strategie rozvoje finské informační společnosti byla vydána před třemi měsíci. V tomto dokumentu je definována role různých složek rozvoje IS.

Cíle finské informační společnosti jsou následující:

Po vypracování strategie je úkolem veřejného sektoru, aby vytvořil podmínky pro vytváření informační společnosti, která by odpovídala potřebám individuálních a obchodních aktivit prostřednictvím legislativních změn, výzkumu a vzdělávání. Veřejný sektor by rovněž měl posilovat rozvoj technologie služeb a infrastruktury. Prostřednictvím strategického řízení tím bude zabezpečen přístup k informacím a dojde k posílení vzdělanosti, ke vzniku efektivního inovačního systému a podmínek pro rozvoj obchodní aktivity, konkurenceschopnosti, vyvážené regionální politiky, dodržování lidských práv a vzájemné rovnosti, důvěry a bezpečnosti ve společnosti. Veřejný sektor musí trvale zkoumat a přehodnocovat svou vlastní úlohu.

Posílení demokracie a zlepšení přístupu občanů k informacím je administrativním úkolem, podobně jako prosazování legislativních změn a využívání příležitostí, nabízených moderními technologiemi. Legislativa a zákonná kontrola podporuje ochranu soukromých dat, svobodu projevu a statut jedince jako uživatele.

V procesu vytváření a předávání informací a předjímání budoucího rozvoje hrají podstatnou roli vzdělávací a výzkumné instituce. Pokračující rychlé změny v průmyslové oblasti zdůrazňují nutnost dalšího vzdělávání a rekvalifikací.

Pokrok ICT umožňuje rozvoj soudržných a efektivních veřejných služeb v oblasti ochrany dat. Obnova těchto procesů předpokládá rozsáhlou spolupráci mezi administrativními sektory, místními samosprávami a regiony, stejně jako mezi sektorem soukromým, veřejným a dobrovolným.

Rozsah implementace informační společnosti ve školách a knihovnách, zdravotnictví, průmyslu, obchodu a administrativních službách, stejně jako transparentní rozhodovací proces, závisí podstatnou měrou především na opatřeních místních úřadů.

Iniciativy v rámci informační společnosti rovněž posilují mezinárodní interakci mezi státy, regiony a místními samosprávami. Spolupráce v rámci Evropské unie a dalších mezinárodních organizací je důležitým činitelem ve vytváření příznivých podmínek vyváženého rozvoje informační společnosti.

Obnova praktických modelů veřejného sektoru je zaměřena na zlepšení aktivit a příznivých podmínek rozvoje činnosti jednotlivců i firem. Rozvoj informačních společností je prudký a vyžaduje připravenost ke změnám i schopnost je předvídat. Decentralizace rozhodovacího procesu podtrhuje potřebu strategického řízení. ICT vytváří nové podmínky pro distribuci veřejných služeb, avšak současně podtrhuje také spolupráci se soukromým a dobrovolným sektorem.

Pro kvalitativní zlepšení služeb je nezbytné obnovení těchto procesů na základě potřeb klientů. Informační databáze rovněž posilují občany a činí veřejnou správu transparentnější. Veřejná správa shromažďuje řadu informací, které mohou být ve společnosti zužitkovány, a to v případě, že bude na komerčním využití těchto informací spolupracovat veřejný i soukromý sektor.

Příležitosti informačních společnosti musí být dostupné všem bez rozdílu. Migrace do rozvíjejících se oblastí vytváří velké problémy a ztráty. Informační databáze proto umožňuje místním podnikatelům a průmyslu nalézt nové trhy a příležitosti. Rozvoj a expanze dálkového vzdělávání a elektronických služeb zkracuje vzdálenosti a zlepšuje kvalitu života všech občanů, bez ohledu na lokalitu jejich bydliště. Prostřednictvím spolupráce mohou místní samosprávy přijímat nejlepší formy praxe bez zbytečných odkladů a předejít tím násobení chyb.

Jedním z důvodů vysokého rozvoje telekomunikačních sítí je skutečnost, že Finsko mělo vždy více teleoperátorů. Monopol existoval jenom na regionální úrovni. V současnosti pokrývá celé území soukromá digitální síť. Budoucnost však nemusí již být tak růžová. Polovina finského území je velmi řídce osídlena. Existují již patrné známky toho, že budoucí operátoři budou rozvíjet služby pouze v oblastech s již dostatečně rozvinutou telekomunikační sítí. Znamená to, že část místní samosprávy bude nucena přehodnotit infrastrukturní politiku. Některé z nich již zahájily projekty, v nichž mají municipality aktivní úlohu telekomunikačních operátorů. V zájmu regionálního rozvoje se tak municipality budou starat o rozvoj telekomunikačních služeb podobně, jako se starají o dopravu a vodovod.

Naznačený vývoj znamená, že se rozdíly budou dále zvětšovat a regionální projekty budou místy izolovány od hybných sil informační společnosti. Místní samosprávy proto kladně přivítaly pilotní projekt regionálních a místních informačních společností v rámci nové finské informační společnosti.

Nyní je nezbytné sladit probíhající projekty, eliminovat zdvojování a překrývání a tím i zbytečně vysoké náklady. Mezi vznikajícími a existujícími projekty je třeba vytvořit rozvojové sítě na podporu předávání informací a kompatibility nabízených služeb. Potřebné je rovněž větší zužitkování konečných výstupů. Pilotní projekty a jejich vztah k rozvojovým sítím představují konkrétní podobu navrhovaných cílů a principů rozvoje.

Veřejný sektor musí prosazovat spolupráci a dostatečné financování pilotních projektů, aby tak mohly vznikat užitečné služby, funkční modely a další výsledky, které by posilovaly širokospektrou společenskou aplikaci těchto výsledků.

Podle strategie Finské informační společnosti je třeba připravit podklady pro stávající projekty přinejmenším v následujících pilotních oblastech:

Místní informační společnost

Cílem místní informační společnosti je kvalitní implementace místních a regionálních informačních společností a upevňování demokracie. Projekt musí posilovat využívání zdrojů a z hlediska obecně aplikovatelných řešení a produktů pro národní i mezinárodní trhy. Projekt musí navíc obsahovat příručku nejlepších metod a vytvářet podpůrnou službu pro místní a regionální rozhodovací procesy.